Navigace

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31 1 2 3 4

Aktuální počasí

Počasí dnes:

20. 10. 2018

zata

Bude oblačno až zataženo, přechodně až polojasno. Ráno a dopoledne místy mlhy nebo zataženo nízkou oblačností. Denní teploty 12 až 16°C. Noční teploty 7 až 3°C.

 

Ověřená firma
logo

Obsah

Napsali o nás

 

Domov v Proseči se rozroste

Proseč u Pošné – Originální stavba s ještě originálnějším okolím vznikne do roka v areálu krajem zřizovaného Domova důchodců v Proseči u Pošné.

V pondělí čelní zástupci kraje, Senátu i vlády symbolicky poklepali základní kámen nového pavilonu, určeného pro lidi postižené demencí, zejména Alzheimerovou chorobou. Jak sdělil ředitel domova Jiří Hormandl, nyní ve dvou odděleních tohoto zařízení přebývá 28 takto postižených klientů a v pořadníku je dalších 23. Do nového pavilonu se vejde 33 lidí, rozmístěných do tří oddělení, z nichž v každém bude pět dvoulůžkových a jeden jednolůžkový pokoj. Hlavní výhodou nového pavilonu bude to, že bude už stavěn přímo „na míru" lidem s alzheimerem. Řada nemocných totiž zapomíná to, co bylo před minutou, ale vybavuje si vzpomínky z dětství a mládí. A navíc je většinu doby svého onemocnění fyzicky schopná, takže chodí. V objektu pro ně budou dvě vzpomínkové trasy. Ta vnitřní, použitelná za špatného počasí a v zimě, bude zahrnovat třeba repliku staré autobusové zastávky, telefonní budky nebo starého reklamního panelu – tak, aby tyto „retro" věci oživovaly vzpomínky na mládí. Podobně i venkovní trasa zahrne například jezírko nebo hranici se dřevem, jak ji známe z idylických obrazů venkova. Venkovní trasa bude mít formu nekonečné smyčky, takže klienti nemusí řešit dilema, že dojdou někam na konec a nebudou vědět, kudy dál. Podobně pak uvnitř orientaci umožní barevná výmalba.


Komornější péče

Nový přízemní objekt nebude rušit pohled na zámek, stávající sídlo všech klientů, ale bude „schován" ve svahu vedle něj a jeho střechu překryje zeleň. „Projekt je inspirován zahraničními zkušenostmi. Paměťové prvky budou klientům připomínat jejich dětství a mládí a tím jim pomohou orientovat se ve světě, který je obklopuje," uvedl krajský radní pro sociální oblast Petr Krčál. O stavbě pavilonu se uvažovalo už před dvěma lety, ale čekalo se jak na konečný verdikt o velikosti projektu, tak na případnou dotaci státu. Ta ale nepřišla, proto se kraj rozhodl zainvestovat celou stavbu sám – má stát 83 milionů korun. Hotovo má být v listopadu 2015. Ředitel Hormandl s povděkem kvitoval, že kraj upozadil návrh na stavbu objektu pro sto lidí. „V tak velké budově by nebylo možné provádět tu správnou péči," sdělil. Podle něj nehrozí, že by kapacita zůstala nenaplněna – počet lidí s Alzheimerovou chorobou roste. Asi 70 procent klientů by mělo být z Pelhřimovska. Pavilon by nově měl dát práci šesti až osmi lidem z řad pečovatelů a údržbářů. Hejtman Jiří Běhounek řekl, že Proseč je druhým objektem v kraji, kde se řeší nárůst klientů stavbou nového pavilonu – prvním byl Ždírec u Jihlavy. Náměstkyně ministryně sociálních věcí Zuzana Jentschke Stöckelová Vysočinu pochválila za to, že patří mezi kraje, které hodně investují do sociálních služeb. „Vyspělost společnosti se pozná podle toho, jak se umí postarat o staré a nemocné," doplnil předseda Senátu Milan Štěch. Kraj disponuje 199 lůžky v takzvaných domovech se zvláštním režimem. Tam se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu stařecké, Alzheimerovy demence a dalších typů demencí. V Proseči provozují i domov pro osoby se zdravotním postižením, které ztratily schopnost pohybu či další schopnosti kvůli úrazu, autonehodě nebo závažnému onemocnění.

Zdroj: Pelhřimovský deník (2.9.2014) http://pelhrimovsky.denik.cz/zpravy_region/domov-v-proseci-se-rozroste-pe14.html

 

V Proseči u Pošné pomáhají seniorům s demencí

Proseč u Pošné – „V domově jsem asi dva týdny," říká mi třiaosmdesátiletá Marie Vávrová z Červené Řečice. „Paní Vávrová, jste tu už skoro rok," volá z povzdálí pracovnice Domova důchodců v Proseči u Pošné Marie Pavlíková.
Jsme na oddělení domova se zvláštním režimem, který je určen ženám s Alzheimerovou nemocí a jinými typy demence. Pátým rokem se o dvanáct klientek stará i Marie Pavlíková.
Brýle v lednici, chleba pod postelí
Alzheimerova choroba začíná u většiny seniorů, stejně jako u Marie Vávrové, nenápadně. Nejdříve postiženému vypadávají slova pro běžné věci. Není možné se s ním na ničem pořádně domluvit, protože ve vteřině zapomene, o čem se mluvilo. Pak začíná ukládat předměty na nepatřičná místa. Brýle dá do lednice, chleba strčí třeba pod postel. Venku mu musí pomáhat cizí lidé, protože nemůže trefit domů.
První vlaštovka
A právě pro tyto lidi začne v domově v Proseči už příští rok růst nová přístavba. „Předpokládám, že projekt bude hotový do konce roku. Kraj pak vypíše výběrové řízení na zhotovitele a příští rok se začne stavět," informoval ředitel Domova důchodců v Proseči u Pošné Jiří Hormandl. Ten dodal, že přístavba vyjde přibližně na čtyřicet milionů korun. První klienti by tam mohli svůj nový domov v jedno či dvoulůžkových pokojích nalézt už za rok a půl. „Velkým plusem je pro nás to, že máme veškeré zázemí od vytápění, stravování až po vlastní prádelnu," podotkl Jiří Hormandl. Domov důchodců patřil před pěti lety k prvním na celé Vysočině, který vybudoval speciální oddělení pro klientky s různými typy demence.
„Péče o tyto lidi je hodně individuální. Pracovnice s nimi pečou buchty, dělají ruční práce, háčkují, malují, prostě to, co si lidé byli zvyklí dělat. Hlavní je ale vyvolávání vzpomínek," dodal ředitel.
Na Alzheimerovu chorobu není lék. Léky ji mohou v počátečních fázích jen zpomalit. Jako prevence fungují právě zmíněné duševní aktivity, pozitivní přístup, zdravá životospráva a dostatek pohybu. „Před chvílí jsme se vrátili z venku. Líbí se mi tu. Jsem vyučená holička, tak jsem ráda ve společnosti lidí," vykládala před odpolední svačinou čilá seniorka Marie Vávrová.
Hodně záleží na postupu nemoci
„Každá demence je jiná, i když určité rysy mají společné. Hodně vždy záleží na postupu nemoci, v jakém je rozsahu a také na povaze člověka. Horší vlastnosti se u většiny lidí projevují ve stáří," přemítala na základě svých zkušeností pracovnice domova Marie Pavlíková.    
V roce 2000 trpělo Alzheimerovou chorobou v České republice zhruba 60 tisíc lidí, v roce 2008 už to bylo dokonce 120 tisíc lidí. Do roku 2040 bude pacientů s různými demencemi a Alzheimerovou chorobou až dvojnásobný počet. Důvod je jednoduchý – populace stárne.
Co je Alzheimerova nemoc?
Alzheimerovu nemoc poprvé popsal německý lékař Alois Alzheimer v roce 1907. V té době se považovala za nemoc vzácnou. Nyní se nějaká forma demence vyskytuje u více než sedmi miliónů obyvatel Evropy. Nemoc narušuje část mozku a způsobuje pokles takzvaných kognitivních funkcí – myšlení, paměti, úsudku. Bývá nejčastější příčinou demence, která vede postupně k závislosti nemocného na každodenní pomoci jiného člověka.

Zdroj: Pelhřimovský deník (7. 6. 2012)

 

Lidí s alzheimerem přibývá, azyl mohou nalézt v Proseči

Proseč u Pošné – Historie péče o seniory s demencí v Proseči u Pošné se začala psát zhruba před šesti lety. Tehdy začali ve zdejším domově důchodců zvažovat rozšíření služeb o sekci se zvláštním režimem pro dementní klienty postižené převážně Alzheimerovou chorobou. Dva roky nato už domov obývalo osm takto postižených klientů a v roce 2009 vzniklo samostatné oddělení.
V Proseči by mohl vzniknout nový pavilon, který by lidem s Alzheimerovou nemocí pomohl prožít důstojné stáří. Vše závisí na tom, zda se kraji Vysočina podaří získat prostředky ze státního rozpočtu.
„Jak s nemocí spojené problémy řešit, by měla vláda říct v červnu příštího roku, kdy by měla být předložena nová koncepce, která má přinést organizační změny i potřebné finanční prostředky pro takto postižené pacienty,“ uvedl krajský radní pro oblast sociálníchh věcí Petr Krčál. Stavět by se mohlo začít na jaře 2012 a dokončení pavilonu by pak připadlo na léto 2013. 
Sekce se zvláštním režimem, která je v současnosti umístěná v historické budově zámku, je kvůli kapacitě nepříliš odpovídající takto specializovanému oddělení.
„Plánovaná dvoupatrová přístavba bude provozně propojena se stávajícím objektem a koncipována tak, aby vyhovovala potřebám osob s demencí, které jsou často omezeny i postižením pohybového aparátu,“ popsala Věra Švarcová z krajského odboru sociálních věcí. Každé podlaží poskytne prostor jednomu oddělení s patnácti lůžky, denní místností a zázemím.
Podle Jiřího Hormandla vyžaduje práce s dementními lidmi vedle odpovídajících profesních znalostí také velice individuální přístup a velkou dávku empatie. „Každý klient je jiný a v jiné fázi svého postižení. Nemoc provází ztráta krátkodobé paměti. Zůstává ta dlouhodobá, takže klienti si dobře vybavují například své dětství, a s tím je třeba pracovat,“ vysvětlil Hormandl.
K tomu slouží takzvaná reminiscenční terapie, jejíž podstatou je vzpomínání. K tomu napomáhají osobní předměty nemocného, které ho v životě provázely. Obrázky, fotografie, vysvědčení nebo věci z profesního života mohou významně přispět k vyrovnanosti a psychické pohodě nemocného. Tím se omezuje i užívání léků. „Používáme minimum psychofarmak a zklidňující léky v podstatě žádné,“ připoměl Hormandl. Součástí venkovního areálu by pak měla být vzpomínková cesta s prvky, které mohou nemocným oživit situace z normálního života jako například vlaková zastávka.
Dle zkušeností Ilony Pelánové, kontaktní osoby České alzheimerovské společnosti v domově důchodců v Myslibořicích, nemocných stále přibývá. „Postihuje to i čím dál mladší osoby. Stále častěji se setkáváme s nemocnými, kterým je kolem padesátky,“ informovala Pelánová.
 Na degenerativní onemocnění mozku, v jehož některých oblastech odumírají buňky, zatím lék neexistuje. Dá se však nečím nemoci předcházet?
„Po třicítce se doporučuje trénovat paměť, luštit křížovky, nebo se začít učit jazyky,“ vysvětlila možnost prevence Ilona Pelánová.

Zdroj: Pelhřimovský deník (3. 12. 2010)

 

Tam, kde senior není prázdné slovo

Když jsem si přečetla v Mladé frontě dnes 20.8.2010 o pardubickém domově pro seniory, kde za 18.000 Kč měsíčně dávají svým klientům poloviční porce, aby nepřibrali, šidí i na plenách a rehabilitační péči, zanechalo to ve mě pocit hrůzy. (http://zpravy.idnes.cz)
Jelikož jsem v domově pro seniory pracovala a v současné době pracuji, neměla jsem z těchto událostí příjemný pocit. Proč se my ostatní snažíme, aby naši klienti měli důstojné podmínky, žili v prostředí, kde se jim personál snaží maximálně věnovat, když se najdou nepoctivci, kteří nemají základní sociální inteligenci, a přesto provozují domov pro seniory. Na co tvoříme standardy kvality v sociálních službách, když jak vidno neplatí pro všechny? Napadlo mě proto, že se Vámi podělím o příjemný zážitek z návštěvy trochu jiného domova.
Necelých 6 km od Pacova se nachází domov pro seniory v Proseči u Pošné, zřizovaný krajem Vysočina. A právě on byl jednoho teplého červnového odpoledne cílem mé návštěvy, díky pozvání příjemné a milé vedoucí úseku přímé péče domova paní Mileny Růžkové. Po vjezdu do areálu, který je otevřený široké veřejnosti, se mi otevřel neznámý pohled na zámeček, který jsem znala spoustu let pouze z okna auta nebo autobusu.

Nejstarší zprávy o Proseči u Pošné pochází z druhé poloviny 14. století. Původní tvrz vystavěl Václav Malovec. V roce 1938 byla v zámku zřízena ozdravovna pro důstojníky a jejich rodiny. Roku 1945 zde byla ubytována sovětská armáda. Pak sloužil zámek jako odborářská ozdravovna. Roku 1953 byl přidělen zdravotnímu referátu KNV v Jihlavě za účelem zřízení domova důchodců. Prosečský zámek je patrová budova s dvěma nárožními rondely, je krásné, že si svou podobu zachoval od 19. století dodnes i přes mnohé stavební úpravy. Poslední celková rekonstrukce proběhla po ničivém požáru v roce 1991 a dala zámku jeho dnešní podobu. 
Domov pro seniory v Proseči je obklopen velkou zahradou, kam mají klienti volný přístup. Po příchodu do hlavní budovy návštěvníky vítá psí společník Denny. 
Poskytují zde dvě služby: Domov pro seniory poskytuje péči 41 klientům, Domov se zvláštním režimem je určený 28 klientkám s jakýmkoli typem demence včetně Alzheimerovy.
Domov je dvoupatrový, klienti jsou ubytováni v jednolůžkových, dvoulůžkových, třílůžkových čtyřlůžkových pokojích, některé z nich mají vlastní sociální zařízení. Klientům slouží bezbariérový výtah k pohybu mezi patry nebo do venkovních prostor domova.
Velice příjemně na mě působilo barevné prostředí jednotlivých pokojů a společenských místností. K výzdobě maleb jsou použity válečky, které všichni dobře známe z dob minulých, kdy zpestřovaly naše domovy. Klienti mohou využívat posezení na společenských místnostech s televizí, kuřárnu, posezení venku v příjemném altánu.
Co mě ale nadchlo, je systém práce s klientkami trpícími demencí. Nevidíte zde bezcílně bloudící seniory, ale skupinky usměvavých klientek na společenské místnosti. Pracovnice, které zde slouží, jsou stabilně určené ke své skupině klientek. V jejich společenské místnosti se odehrává čilý denní ruch. Vše vykonávají společně s personálem. 
Prostory oken mají parapety vyplněné věcmi, které slouží reminiscenci. Každé okno je zaměřeno na jiné vzpomínky. Příjemné, profesionální a přitom velmi milé chování ošetřujícího personálu ke klientům na mě působilo jako balzám. Myslím si, že úsměv na tváři klientů, které jsem potkala, mluví za vše.
Klienti, kteří jsou dezorientovaní, a klienti trpící demencí jsou chráněni signalizačním náramkem, který upozorní personál v případě neohlášeného opuštění domova. Ergodílna umožňuje klientům, aby se i nadále věnovali činnosti, kterou mají rádi, (pletení, šití, háčkování, práce na zahradě, apod.). Organizují zde také hudební poslechové pořady, muzikoterapii, taneční zábavy.
Profesionalita a odbornost personálu je zde vidět, ale nadšení, které naplňuje celé zařízení příjemným teplem je nedocenitelné. V tomto zařízení není senior pouze prázdné slovo. 

Lenka Hasnedlová

Zdroj: Rezidenční péče - odborný čtvrtletník pro management ústavů sociální péče (září 2010)

Sociální sféra Ukrajiny není lhostejná ani Pelhřimovsku
Nedávná návštěva Zakarpatské Ukrajiny za účastni krajských radních i ředitele Domova důchodců z Proseče u Pošné dala najevo, že bývalá součást Československa není našemu regionu lhostejná ani dnes. Domov důchodců v Proseči u Pošné má partnera na Zakarpatské Ukrajině. 
„V rámci naší cesty jsme navštívili celkem tři ústavy včetně partnerského domova důchodců ve městě Vinohradiv. Spolupráce probíhá v rámci vzájemných stáží a v rámci možností i materiální pomoci“, řekl ředitel domova důchodců v Proseči u Pošné Jiří Hormandl. Jaké jsou tedy motivy spolupráce a pomoci? „Je to dáno jednak historicky. Češi se díky kladnému působení v regionu stále těší přízni. Motivem je to, že po roce 1989 jsme my samotní sbírali zkušenosti například v Holandsku a nyní bychom měli pomáhat“ dodal Hormandl. 
Sociální péče na Ukrajině se tak zlepšuje i díky našemu kraji. „Ve všech zařízeních sociální péče na Zakarpatské Ukrajině jsme viděli obrovský posun v oblasti zabezpečení primární péče o klienty. Je vidět, že vzájemné výměny jednotlivých delegací přináší posun v kvalitě péče i prostředí,“ uzavřel krajský radní pro sociální oblast Petr Krčál.

Zdroj: Deník Pelhřimovska ze dne 28. dubna 2010 (zkráceno).